Zmíněné letovisko leží na jižním cípu Sinajského poloostrova. Od roku 1967 bylo okupováno po tzv. šestidenní válce stejně jako celý Sinajský poloostrov Izraelem. Po podepsání mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem v roce 1979 se vrátilo zpět pod egyptskou správu.
Dalo by se tedy předpokládat, že se tady bude hovořit arabsky. Ano, i arabština je tady slyšet, ale hlavním „obchodním“ jazykem v hotelech, na ulici, v obchodech je ruština. Můj odhad může být pochopitelně chybný, ale domnívám se, že z celkového počtu lidských bytostí, které se v tomto letovisku pohybovaly, bylo Rusů, resp. rusky mluvících turistů tak 80%.
Všechny informace od cestovní kanceláře, které byly o hotelu na Internetu napsány, byly pravdivé. Hotel byl vzorně veden, byl čistý, personál vlídný, jídlo bufetového typu velmi slušné, nealko včetně v Egyptě vyráběných alkoholických nápojů (rum, whisky, vodka, džin), zdarma.
Dostal jsem od cestovky na cestu i praktickou příručku o Egyptě, ve které jedna kapitolka byla věnována i nejčastěji používaným slovním výrazům v arabštině. Vůbec jsem ji nepotřeboval. O tom, že bych si hlavně měl zopakovat ruskou slovní zásobu nebylo v příručce bohužel nikde ani slova. Arabští obchodníci na mně začínali mluvit rusky, ruské nápisy mně doprovázely jak na procházce po orientálních bazarech, kamenných obchodech i výkladech místních cestovních kanceláří.
Pominu podrobnosti o ruském stolování, když je k dispozici bufet, o vztahu egyptskému alkoholu, když je zadarmo, o nadřazeném vztahu k personálu atd. Bylo nádherné přívětivé počasí, příjemná voda, a tak jsem se věnoval hlavně koupání, pozorování ryb na korálech.
Při šnorchlování nad jedním korálovým ostrůvkem jsem se srazil s dalším pozorovatelem, který byl k mému údivu ze Švýcarska. Na břehu jsme se potom chvíli bavili. „Nejdřív jsem si myslel, že jste Rus“, řekl mi, „ale protože jste nekrmil ryby (což je mnoha tabulemi slovně i piktogramy na všech plážích přísně zakázáno), byl jsem si jistý, že Rus nejste“. A pokračoval “Víte, já jsem jezdím pravidelně každý rok od roku 1990, a tak leccos pamatuji. Ryb tady bylo mnohonásobně víc. Ale krmením a systematickým ničením korálů se prostě rok od roku jejich stav stále více decimuje, za pár let tady bude už jen mrtvé moře.“
Začal jsem svůj příspěvek otázkou, komu vlastně patří Sharm-El-Sheikh, a myslím, že jsem ji dost důkladně zodpověděl. Pokud někoho napadá v určitých oblastech podobnost s Karlovými Vary, jedná se o podobnost vskutku čistě náhodnou.
Sharm-El-Sheikh, 11. března 2007