Za „Frauenkirche“, v samém centru Mnichova, je vyhlášená hospoda „Andechs am Dom“, kde čepují proslulé pivo, vyráběné ve stejnojmenném klášteře. Venku, ač konzumace piva je zde ve stoje – ve venkovní ohrádce jsou vyhřívací plynové hořáky – všichni kouřili a popíjeli „Andechs“ a bylo tam tak narváno, že jsme museli na pivo dovnitř. V restauraci samé, kde večer bez reservace neseženete místo, volná místa tentokrát byla. Jako v Kocourkově!
Snad musím svoji poznámku doplnit tím, že jsem nekuřák, a ani nikdo v naší rodině nekouřil a nekouří. Vůbec se proto nechci kuřáků zastávat, ale tento zákaz přesto považuji na orwellovskou ukázku omezování lidských svobod, za cestu postupného přeregulování našeho života nejrůznějšími zákazy a příkazy, které nemají se zdravým rozumem nic společného.
Vždyť by bylo možno volit dle mého názoru daleko svobodnější cestu, např. nechat rozhodnutí na majiteli restaurace, zda z ní udělá nekuřáckou oázu, nebo v ní dovolí svým hostům kouřit. A na straně hosta by byla naprosto svobodná volba, jakou restauraci navštíví.
V pátek jsem byl v naší hospodě hrát licitovaný mariáš. Po návratu domů vždy dávám rovnou kompletní oblečení vyvětrat přes noc na balkón, a ani ve sprše se toho hospodského odéru nemohu dlouho zbavit. Ale jít hrát karty do zahulené hospody bylo mé svobodné rozhodnutí.
Jak dlouho ještě?