Co to je vlastně EPO – jedná se o hormon erythropoietin, který v těle produkují ledviny, a který se ukládá v kostní dřeni. EPO řídí produkci červených krvinek. Červené krvinky jsou nositeli hemoglobinu, který na sebe váže kyslík. Čím více je tedy v organismu červených krvinek, tím více kyslíku je dodáváno svalové hmotě, a tím se zvyšuje její výkonnost zejména při dlouhodobé zátěži. Alespoň tolik ve zkratce.
Ve sportovním čase před EPO se používal tzv. „krevní doping“ při kterém se pomocí krevní transfuze vlastní krví zvyšoval počet červených krvinek. Tento krevní doping použil např. finský vytrvalec a olympijský vítěz Lasse Viren již v roce 1972. Na začátku osmdesátých let minulého století se podařilo hormon erythropoietin vyrobit uměle, přičemž není možné „syntetický“ hormon EPO rozeznat od toho, který produkují ledviny!
Jestliže se po více než deseti letech přiznávají výjimečně a pod obrovským mediálním tlakem špičkoví sportovci k užívání nedovolených látek, které v době jejich sportovních úspěchů nebylo možno objevit v jejich organismu (testy na EPO byly prováděny až na OH v roce 2000 v Sydney), kolik je těch, kteří se dodnes „těší“ z olympijských medailí, světových mistrovských titulů, a nikdy užití nedovolených preparátů nepřiznají – proč taky. Jen vítězství se totiž počítá!
Budoucnost světového špičkového sportu bude proto patřit nikoliv těm nejlepším, ale těm, kteří mají za sebou ty nejlepší laboratoře, ty nejlepší biochemiky. Těm poctivým je tak předurčena pouze role "nosičů vody" a hořký pocit z reality, nad kterou se nedá nikdy zvítězit!