Proč tedy píši tuto poznámku. Redaktoři hudební redakce Radiožurnálu jsou totiž patrně občané původem z anglicky hovořících zemí, kteří k českým tradicím i české muzice s vánoční tematikou nemají žádný vztah. Jedině tak si vysvětluji, proč se donekonečna opakují „vojeté“anglicky zpívané písničky včetně těch vánočních. Možná jsem špatně poslouchal, ale českou vánoční píseň jakéhokoliv žánru jsem do dnešního dne neslyšel na Radiožurnálu ani jednu. Možná, že si pomyslíte, že jsem český šovinista. A třeba ano. Pamatuji si totiž, jak v padesátých letech se do omrzení z tehdejšího Československého rozhlasu v předvánočním čase linuly sovětské písně o Dědovi Mrázovi, a česká koleda nezazněla ani jedna.
Je špatné být pamětníkem historie, která se opakuje. I to je výrazem naší malé úcty k mateřskému jazyku i českým tradicím. U veřejnopravního rozhlasu, který má vychovávat naši mladou generaci, však považuji tento stav za neomluvitelný.