Tak nevím, co si mám o české justici myslet. Nejdříve byli výše jmenovaní soudkyní městského soudu paní Slepičkovou odsouzeni nepravomocně na 5,5 resp. 6 let nepodmíněně, tedy „na tvrdo“, přičemž státní zástupce jim navrhoval pouze podmíněné tresty. Nyní po skončení odvolacího řízení je vše jinak.
Pokud pan Mlynář tvrdí, že soudkyně Slepičková byla zaujatá, což vlastně bylo nepřímo osvobozujícím rozsudkem potvrzeno, má zmíněná soudkyně vůbec morální právo ještě soudit, ale vlastně zajímá to vůbec někoho?
A tak si v podivném kontextu kauzy Čunek kladu otázku, jak by asi dopadlo odvolací řízení, kdyby byl obžalovaným Pepa Vomáčka, kterého by nezastupoval žádný chrabrý Sokol, ale Franta Vrabčák z Horní Dolní.
Nic radostného mne nenapadá, a tak ani nevím zda opravdu zvítězila pravda, nebo zase prachy.
Ty totiž vítězí vždycky. Pravda ta snad u nás patrně vítězí už jen na prezidentském praporu, vlajícím ve větru vysoko nad Hradem.